Erfurtská obchodní stezka 2026

Je to již pár měsíců, co jsem si splnil svůj dlouholetý sen a šel ve stopách Josefa Švejka jeho slavnou Budějovickou anabázi. A tak přemýšlím, co podniknu rok příští. Plánuji projít některou ze starobylých českých obchodních stezek. Jako první bude na řadě vedlejší větev staré Erfurtské obchodní stezky, která kdysi vedla z Prahy do německého Erfurtu.
Ode dávna byly pojítkem mezi jednotlivými národy a zeměmi zemské stezky, neboli stezky soumarské (viae semitae). Jednou z takových obchodních cest byla Stezka Sedlecká čili Erfurtská, která vedla z Prahy do německého Erfurtu. Já mám v plánu projít její vedlejší, jižní trasu.

Jan Karel Hraše, český pedagog – ředitel škol, archeolog, spisovatel, historik, zakladatel muzea v Náchodě - ve svém pojednání "Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách" na straně 68 píše:
"Vedlejší pak stezka odbočovala v Tuchlovicích od hlavní stezky a vinula se k Rakovníku , Jesenici , Žlutici , Loktu a v Jindřichovicích ke hlavní stezce se připojovala."

Je to nějakých 180 kilometrů, vyčlením si na to 7 dnů. Tělo sice drží, ale třicet kilometrů v průměru denně se mi už chodit nechce, tak trochu zvolním..

Tady je podrobný popis jižní větve Erfurtské stezky:

• Praha → Rakovník Po odbočení u Tuchlovic se cesta stáčela k Rakovníku, významnému městu s tržní funkcí. Rakovník byl důležitým centrem, kde se soustřeďoval obchod se zemědělskými produkty a řemeslným zbožím.
• Rakovník → Jesenice Trasa pokračovala přes Jesenici, menší sídlo, které fungovalo jako zastávka na cestě do západních Čech. Jesenice byla strategicky položená na křižovatce místních cest.
• Jesenice → Rabštejn nad Střelou Rabštejn je známý jako jedno z nejmenších historických měst v Čechách. Díky své poloze na řece Střele byl Rabštejn přirozeným místem pro přechod řeky a zároveň poskytoval ochranu obchodníkům díky opevnění.
• Rabštejn → Žlutice Žlutice byly významným středověkým městem s právem trhu. Zde se obchodníci mohli zásobit, odpočinout a využít místní infrastrukturu. Město mělo strategickou polohu mezi Slavkovským lesem a Doupovskými horami.
• Žlutice → Loket Loket byl klíčovým bodem na trase – opevněné město s hradem na skále nad Ohří. Loket kontroloval přechod přes řeku a vybíral mýto, což z něj činilo důležitý uzel dálkového obchodu.
• Loket → Jindřichovice V Jindřichovicích se jižní větev opět napojovala na hlavní severní trasu. Odtud cesta pokračovala přes Sedlec a Kraslice směrem do Německa, konkrétně k Erfurtu.

 Význam jižní větve Erfurtské stezky:

• Alternativní trasa: Sloužila jako odlehčení hlavní severní větve, zejména při velkém provozu nebo nepříznivých podmínkách.
• Strategické města: Rabštejn, Žlutice a Loket byla klíčová centra, kde se vybíralo mýto a obchodníci získávali ochranu.
• Napojení na Německo: V Jindřichovicích se cesta spojovala s hlavní trasou, což umožňovalo pokračování dál do Erfurtu a na franckou větev směrem k Würzburgu.
• Archeologické nálezy: S cestou jsou spojeny nálezy římských mincí z 3. století, což dokládá její dlouhodobý význam.