ERFURTSKÁ OBCHODNÍ STEZKA, jižní trasa 

30.5. - 5.6.2026

Den třetí, pondělí 1.6.2026: Jesenice - Rabštejn nad Střelou

ITINERARIUM: 18,5 kilometrů via Krty, Blatno, Tis u Blatna, Nový Dvůr, Rabštejn nad Střelou

1. Jesenice - Krty, kilometrů 3

Obec Krty (německy Gerten) je poprvé písemně doložena v roce 1227. Ve středověku byla tato vesnice zemědělského charakteru úzce spjata s nedalekým hradem Rabštejnem nad Střelou. V raném středověku byla majetkem patřícím k panství hradu Rabštejn. Později se stala součástí majetku Libštejnských z Kolovrat.

2. Krty - Blatno, kilometrů 3,5

První písemná zmínka pochází z roku 1253, kdy česká princezna Anežka Přemyslovna darovala vesnici rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Ve středověku zde řád křížovníků vybudoval klášter a gotickou komendu. Blatno (německy Pladen) bylo založeno na staré obchodní stezce, sloužilo jako důležité církevní a hospodářské zázemí. Název Blatno, odvozený od "bláto", je prastarý a čistě slovanský.

3. Blatno - Tis u Blatna, kilometrů 3,5

Vůbec první dochovaný písemný záznam o Tisu (německy Tiss bei Pladen) pochází z roku 1227. V té době ves náležela do majetku významného českého šlechtice Kojaty IV. z rodu Hrabišiců. Později se obec stala majetkem špitálu pražských křižovníků s červenou hvězdou. Ti zde vykonávali patronátní právo k místnímu kostelu až do roku 1253. V průběhu husitských válek byla připojena k rabštejnskému panství v držení krále.

3. Tis u Blatna - Rabštejn nad Střelou, kilometrů 8,5

Nejstarší zmínka o Rabštejnu pochází z roku 1269, kdy Jindřich z Mašťova používal přídomek „z Rabštejna“. Název pravděpodobně vychází z německého Rabenstein (havraní kámen). Rabštejn nad Střelou zažil největší rozkvět ve 14. století. V roce 1337 získal od Jana Lucemburského městská práva a profitoval z polohy na důležité obchodní stezce. Významný hrad chránící okolí později vykoupil Karel IV., který zde těžil kvalitní břidlici a využíval ji na stavbách jako například Karlštejn. Městečko leželo na strategické obchodní stezce spojující Prahu, Rakovník, Žlutice a Cheb.

Jak šel den třetí:

Krásnou českou krajinou jsem dnes, protože dopoledne pršelo tak výjimečně až před polednem, vyrazil z Jesenice do Rabštejna nad Střelou. 

Trpaslíci z Krtských skal byli prý roztomilí, ochotní a dobromyslní. Často chodívali do Krt vyprosit si od lidí něco na přilepšenou nebo si vypůjčit nářadí, které potřebovali ke své podzemní práci. Na oplátku lidem pomáhali, nejraději hlídali a houpali děti v kolébce. Své prosby přednášeli zvláštním způsobem. Říkali například: „Půjčili byste mi vědro, nepůjčili? Přinesu vám za něj chleba, nepřinesu vám nic!“ Trpaslíci žili v Krtských skalách spokojeně, dokud v blízkých Krtech neměli zvony. Když v Krtech zazvonili poprvé, trpaslíci zděšeně utekli do nejzazšího kouta své jeskyně a drobounké dlaně si pevně přitiskli k uším, neboť jim zvonění působilo trýznivou bolest. Když v Krtech zazvonili podruhé, trpaslíci opustili Krtské skály a přesídlili do Krkonoš. Sedlák, který tam trpaslíky vezl, vyprávěl, že jich byl vrchovatý vůz. Za svou službu dostal na oplátku kusy zlata.

A hospoda se v Krtech jmenuje, jak jinak, "U Krtka." Bylo ale zavřeno.

Za Blatnem mě Mapy.cz vyzvaly, abych opustil krásnou a málo frekventovanou silnici a dále pokračoval po lesní cestě. Zpočátku vypadala cesta moc příjemně. 

Pak začala mizet v zeleném lesním neřádstvu, vysokých kopřivách a nakonec zmizela úplně.

Na silnici se mi vylézt přes tu kamennou zeď nepodařilo. Skončil jsem v nedůstojné pozici: jednu nohu ve výši prsou na zdi, druhou na zemi. Rukama se nebylo čeho chytit, zkusil jsem pampelišku, ale ta se v zemi neudržela....😄Nezbylo mi nic jiného, než za hlasitého výčtu všech nepěkných slov, co jich znám, mokrý a poněkud ušmudlaný, vrátit se tím marastem zpátky na silnici.

V Tisu u Blatna jsem si dal v hostinci U Čapků, který byl kupodivu otevřený, za odměnu malou Plzeň. Mimochodem to bylo první alkoholické pivo po roce dobrovolné přísné abstinence, který skončil o půlnoci v neděli 31.5., tedy včera.

Podél silničky z Tisu u Blatna do Nového Dvoru můžete obdivovat pozoruhodné skalní útvary. A v Novém Dvoru je na prodej pěkný penzion "U zámku."

Historická tabulka na vodojemu v Rabštejně. Anton (Ant.) Tringler byl pražský podnikatel, který se specializoval na stavbu vodovodů, vodojemů a vodárenských zařízení. Jeho firma Wasserleitungs‑Unternehmung (doslova „vodovodní podnik“) působila v Praze na přelomu 19. a 20. století. Číslování typu „Praha 446‑I“ odpovídá starému konskripčnímu systému, který se používal do roku 1923. Vodojem v Rabštejně je z roku 1910. Rabštejn byl do roku 1945 převážně německojazyčný, takže německý nápis je zcela očekávatelný. Firma Ant. Tringler realizovala zakázky po celých Čechách — vodojemy, potrubní rozvody, prameniště.

Jinak v Rabštejně byste asi bydlet nechtěli. Od řeky Střely ke kostelu je převýšení více než 100 metrů. A ve městě není ani jeden obchod s potravinami - není divu, Rabštejn má dnes asi 25 stálých obyvatel.

Na druhou stranu je Rabštejn hodně zajímavé místo - je to nejmenší historické město v Evropě (status města Rabštejnu zůstal). Kamenný most přes Střelu je pravděpodobně ze 14. století a může být dokonce starší než Karlův most. Most je stále v provozu a je oblíbený i filmaři – objevil se například ve videoklipu Depeche Mode – Personal Jesus.

Dneska jsem se díval, jak jsem v těch uplynulých dnech chodil do kopce:

Sobota: 355 výškových metrů

Neděle: 352 výškových metrů

Pondělí: 389 výškových metrů