pondělí 26. května 2025

MOJE JIHOČESKÁ ANABÁZE - den první

Po stopách Švejka - den první
TÁBOR - MADĚROVKA
Itinerarium: 22 kilometrů, via Klokoty, Dražice, Řepeč, Opařany, Podboří











Švejkova budějovická anabase:
Švejk došel první den své "budějovické anabase" až do Radomyšle. 
"Nic platno, kamaráde, ...... musíš jít, holenku, pěšky do Budějovic."
Z Tábora vyšel s fasovaným komisárkem a paklíkem tabáku až v noci:
"…vyšel Švejk z Tábora za tmavé noci, kterou zněl jeho zpěv."
Ale nezamířil na České Budějovice:
"A čert ví, jak se to stalo, že dobrý voják Švejk místo na jih k Budějovicům šel pořád rovně na západ."

Moje jihočeská anabáze:
Já jsem ovšem vyšel na svou anabázi z Tábora až dopoledne, po opulentní snídani, kterou jsem si sám připravil v hezkém penzionu, kde jsem přespal (no, byl to kousek špenátové pizzy od večeře, kterou jsem si nechal dopravit Woltem, protože celý večer pršelo a první restaurace je asi 800 metrů od penzionu...). Komisárek jsem nevyfasoval, zato jsem se vybavil na cestu různými zázračnými drinky a gely, které mají zaručit, že to přežiju. Ubytování naprosto pohodové v rodinném penzionu Attic Rooms (https://atticroomstabor.webnode.cz/), v klidné části Tábora asi 10 minut od centra, velmi ochotní majitelé, skvěle vybaveno - vřele doporučuji.
Dnes mě čekalo cca 22 kilometrů, což jsem odhadl čistého času chůze na nějaké 4 hodiny. 
Ubytování mám dnes zajištěné v hotelu Castle Mlýn Maděrovka.
Původně jsem měl v plánu dojít dnes až do Milevska, pak jsem ale usoudil, že první den se mi více jak 28 kilometrů jít nechce. Druhý den by mě pak čekalo kilometrů více jak 27 a den třetí více jak kilometrů 34. Takhle si mezi to vložím druhý den procházku do Milevska, pouhých 6 kilometrů .
Moc hezky to dneska tou líbeznou jihočeskou krajinou ubíhalo. Mraky sice stále hrozily děsivou sprškou, ale nakonec se vždy smilovaly a odnesly nálož jinam. 
Ani jsem moc nebloudil. Z cesty jsem sešel jen jednou, ale moje skvělé hodinky Garmin mě hned hlasitě upozornily, takže jsem se po chvíli vrátil na správnou trasu. Navíc tak maximálně 200 metrů.
Občas jsem se taky vylekal:
A vylezl jsem z lesa u plotu vojenské střelnice....

Nebo tady:
Došel jsem do hotelu Castle Mlýn Maděrovka. Velmi citlivě zrekonstruovaný objekt starého, kdysi zcela zničeného mlýna v krásné jihočeské panenské přírodě. Vstřícný majitel mi uvařil večeři, při které jsme si velmi zajímavě popovídali o historii rekonstrukce mlýna. Je to velmi hezký hotel a rozhodně stojí za návštěvu (Hotýlek Mlýn Maděrovka – Ubytování v Jižních Čechách).

A věřte mi - moje odkazy na ubytování na mé cestě jsou zcela nezištné, není to žádná, ani skrytá reklama. Jen bych rád prostě doporučil dobré ubytování.
Zítra po snídani procházkou do Milevska.







Žádné komentáře:

Okomentovat