MOJE JIHOČESKÁ ANABÁZE - den šestý

Po stopách Švejka - den šestý
STRAKONICE - PUTIM

Švejkova budějovická anabase:

… V noci Švejk tiše se oblékl a vyšel ven. …

Vyšel z ovčína, přímo ve Strakonicích Švejk nebyl. Začínal tak svůj třetí den putování do Budějovic.
… Vycházel měsíc na východě a v jeho probouzejícím se světle kráčel Švejk na východ, opakuje si: „To přece není možný, abych se do těch Budějovic nedostal.“ …
… Poněvadž napravo, když sestoupil z lesů, bylo vidět nějaké město, zabočil Švejk severněji, pak na jih, kde opět bylo vidět nějaké město (Byly to Vodňany). Vyhnul se mu obratně cestou přes luka …

Vyhnul se určitě všem městům – Volyni, Vodňanům, nebyl ani v Dubu, Bavorově atd. Město je viditelné na vzdálenost 10 – 15 kilometrů, klidně tedy mohl vidět Volyň a Vodňany z mnou zvolené cesty severněji. Já tedy sestoupím z lesů jižně od Strakonic, napravo vidím Volyň, zahnu severněji, pak zase zamířím jižněji, kde opět vidím „nějaké město“ (Vodňany). Vyhnu se tedy Vodňanům obratně cestou přes luka ….)

… a ranní slunce uvítalo ho v zasněžených stráních nad Protivínem. … 

Přímo v Protivíně Švejk nebyl.

… „Stále kupředu,“ řekl si dobrý voják Švejk, „povinnost volá. Do Budějovic se dostat musím.“ …
… A nešťastnou náhodou místo od Protivína na jih na Budějovice Švejkovy kroky zamířily k severu na Písek. …
… K polednímu uviděl Švejk před sebou nějakou vesnici. …
… A vcházeje do vesnice, byl velice překvapen, vida označení vesnice na sloupu u prvního domku: „Obec Putim.“
… „Pro Krista pána,“ vzdychl Švejk, „tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu.“ …

Moje jihočeská anabáze:

Ve Strakonicích Vám na požádání vystaví potřebná potvrzení:

Opustil jsem Strakonice a dorazil jsem dnes do Putimi. Téměř 28 kilometrů v totálním vedru za stálého slunce mi dalo docela zabrat. Naštěstí se mně celou cestu vyhýbaly černé mraky, ze kterých se zdáli ozývalo hrozivé dunění hromů. Já jsem si šel krásnou jihočeskou krajinou a postupně se opékal na slunci (opalovací krém nemám, takže jsem získal poměrně zajímavý rudý odstín):

S občerstvením na cestě to dneska bylo tragické. Hospody buď vůbec žádné nebo zavřené. V Mladějovicích, kde kromě zavřené hospody s příznačným názvem "U Balounů" mají velké divadlo, mě zachránil dětský den na místním hřišti, kde měli otevřený kiosek:

Vytrvale jsem pokračoval na Putim a pekl se na slunci. Ale pěkné to tu mají:

Nakonec jsem, stejně jak dobrý voják Švejk, do Putimi došel.

… „Pro Krista pána,“ vzdychl Švejk, „tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu.“ …:

A v Putimi jsem se konečně se Švejkem i osobně potkal:

Zítra zakončím svou jihočeskou anabázi procházkou do Písku (cca 9 kilometrů), kam Švejka pozdě večer dopravil četník z Putimi po mnoha kořalkách, které spolu vypili v jakési krčmě na cestě. To mně nehrozí.