Po včerejším nejdelším dni na dosavadní cestě přes republiku (36 km) čekalo na mě dnes pouhých 20 kilometrů.
A taky první deštivá cesta. Když jsem po jedné hodině vyrazil z Rožmitálu pod Třemšínem, kde mně moji přátelé přichystali velmi příjemný pobyt a kam za mnou přijela i Martina, spustil se hustý déšť. Poprvé od startu v neděli 28. května jsem šel v dešti. Moc mě to nevadilo, přes batoh jsem přetáhl jeho vlastní pláštěnku a sám jsem nasadil absolutně nepromokavou bundu.
Jenom se mi nechtělo v dešti hned po startu kontrolovat, že jdu správně v domnění, že to mám v hlavě jasně připravené. Po prvním kilometru mi to nedalo a tak jsem zjistil, že jdu sice rychle, ale úplně jinam. Takže jsem se vrátil, až téměř na místo startu. No a dva kilometry navíc byly na světě. Samozřejmě je do celkového počtu ušlapaných kilometrů do Starého Hrozenkova počítat nebudu.
Déšť mě nadále moc netrápil, občas jen drobně zapršelo. A před cílem dokonce svítilo i slunce. Cestou jsem opustil kraj Středočeský a dále putuji krajem Jihočeským.
Dnes večer žádná restaurace nebo hospůdka s pivkem a večeřičkou. Jsem ubytovaný v malé vísce s cca 10 chalupami. Nakoupil jsem tedy cestou v blízkém městečku zásoby u přičinlivého Vietnamce a povečeřel "doma."
Dnes jsem se poprvé od začátku cesty podíval na zprávy v televizi, ačkoli jsem jí měl k dispozici v každém místě, kde jsem dosud spal. No, musím říct, že je asi vynechám i nadále.
Zítra je v itineráři 28 kilometrů, další z těch delších etap.
Se signálem to je tu na levačku, tak doufám, že blog odešlu.
Fotky na Facebooku: Český chodec nebo @czechwalker.
Žádné komentáře:
Okomentovat